Městská organizace Svazu důchodců v Hradci Králové uskutečnila pro důchodce z Hradce Králové a Jaroměře začátkem září zájezd na Šunavu, který jsem nazval „Po stopách Karla Klostermanna“. Karel Klostermann byl takovým apoštolem česko-německé vzájemnosti. Byl to česky píšící německý profesor nazývaný též „Básník Šumavy“.
Karel Klostermann se narodil v roce 1848 jako nejstarší syn v rodině německého lékaře.
O prázdninách roku 1857 otec poprvé vzal Karla do svého rodiště na Kvildu. Tento kraj si zamiloval a zde čerpal náměty pro svou pozdější literární činnost. Je uznáván jak na české, tak i bavorské straně, neboť zachytil Šumavu a její obyvatele v původní nedotčené podobě. Proto mu také právem patří přední místo mezi tvůrci venkovské realistické prózy.
Účastníci zájezdu byli ubytováni v Srní, odkud podnikali výlety do okolí. Zde jsme poprvé narazili na stopy Karla Klostermanna – impozantní smrk ztepilý, který údajně zasadil třinácti-letý Karel. První den pobytu jsme nejdříve navštívili Antýgl, odkud se vydali nádherným údolím podél řeky Vydry. Cestou se občerstvili v Turnerově chatě, kde mnozí okusili krajová jídla jako výborné lívanečky se žáhorem, aby pak pokračovali k soutoku Vydry s říčkou Křemelnou a k Čeňkově pile. Druhý den se vypravili na jih do Modravy. Cestou navštívili Rokytu s informačním centrem a geologickým parkem. V Modravě v r. 1924 vybudoval Klub českých turistů krásnou horskou chatu, kterou nazval Klostermannova. Z centra Modravy jsme šli podél Roklanského potoka k Tříjezerní slati. Na zpáteční cestě si stačili jestě prohlédnout Rechle (hradlový most). Po dvou vydařených slunných dnech se počasí trochu pokazilo a tak jsme si vyšlápli na Hauswaldskou kapli. Další den jsme věnovali návštěvě Kvildy a slatí, které jsou tak typické pro šumavskou krajinu. Nejdříve jsme se zastavili u Chalupské slati a pak Jezerní. Výlet jsme zakončili na Horské Kvilně v hotelu Rankl. Sepp Rankl, původním jménem Josef Klostermann, byl obrovitý muž, který zde žil v devatenáctém století. Protože, tak říkajíc za humny, je Bavorsko, nemohli jsme si nechat ujít příležitost zajet si do Německa. Cestou jsme se zastavili na nádraží v Alžbětíně, kde státní hranice prochází přímo nádražní budovou, což je mimořádná rarita. V Bavorsku jsme se prošli kolem roman-tického jezera Groser Arbersee. Zpáteční cestu jsme si trochu osladili návštěvou cukrárny v Prášilech a ještě zkoukli bizony. Poslední den našeho pobytu na krásné Šumavě jsme při návštěvě Kašperských Hor byli svědky příjezdu velmože Hynka Berky z Dubé na koni s družinou v rámci oslav a jarmarku. Naše putování jsme zakončili návštěvou středověkého hradu Kašperk.
I díky nadstandardnímu počasí v těchto končinách se vraceli hradečtí důchodci plní dojmů spokojeně do svých domovů.
