Vzhledem k tomu, že pořádáme za rok kolem dvaceti zájezdů do termálů, nejméně pět do divadel a kolem deseti jednodenních poznávacích, má pro nás rok málo měsíců… Na poznávací zájezdy vyrážíme už v březnu. A riskujeme nepříznivé počasí. To letos vyšlo. Zato duben ! Vyjelo nás na dva zájezdy zhruba sto právě v den, kdy padal sníh ( 19.4.).Těm, co jeli do termálu v Györu jen padal, nám na Valašsku ležel. Na Štramberskou trúbu to vystoupat nešlo, ale strávili jsme krásné chvíle ve výrobně gobelínů ve Valašském Meziříčí a Muzeu generála Laudona v Novém Jičíně. Bylo s námi tentokrát poměrně dost mužů, takže si užili technických podrobností na tkalcovských stavech a hlavně pak v moderních expozicích muzea, kde si mohli zastřílet z děla, oblékat části výstroje a brát do rukou zbraně. My,ženy,jsme obdivovaly mravenčí práci tkadlen i ruční opravy gobelínů (je tam zaměstnáno pouze osm žen vyššího středního věku a nemají žádné mladší následovnice – učební obor byl zrušen) a rozplývaly se nad krásou novodobých gobelínů. (Na ty historické se pojedeme podívat 4.6. do Náměště.) V muzeu jsme příliš za muži nezůstávaly pozadu a současně myslely na svá vnoučata, jak by si to tam užila, neboť dotýkat se není zakázáno, ale přikázáno. Třešničkou na dortu byla návštěva expozice výroby klobouků králičí srstí počínaje a desítkami modelů (opět s možností vyzkoušení – to bylo legrace! ) konče. Pro muže tam byla záplava čepic, kovbojských klobouků, cylindrů apod. Mezi modely a la královna Alžběta, vévodkyně Kate, dostihy v Ascotu byly i nositelné modely, které se daly zakoupit v prodejně.
Drobnosti typu špatně fungující topení a absence mikrofonu v busu a ta trocha (cca 6 cm) sněhu nám nevzaly nadšení z krásné akce, pečlivě připravené paní Ing. Šulovou.
