Psal se rok 1944. V září ve slovenských horách probíhaly urputné boje mezi povstaleckými silami a fašistickou armádou vyslanou na Slovensko s úkolem, potlačit Slovenské národní povstání. Z různých zdrojů se o bojích na Slovensku dozvěděli i příslušníci ostravského pohotovostního oddílu protektorátních četníků, z nichž se osmnáct rozhodlo Slovenskému národnímu povstání vydat na pomoc.
Psalo se 10. září roku 2020, kdy výprava ostravských seniorů, téměř na den přesně v termínu odchodu četníků v roce 1944 (12. září), nasedla do autobusu a vydala se do Nového Hrozenkova, odkud před sedmdesáti šesti léty ostravská skupina (osmnáct četníků a čtyři civilisté) vyrazila přes protektorátní hranice. Tuto událost dnes připomíná památník u Saxova mostu v Novém Hrozenkově, kde byla první zastávka putování.
Věnce a květiny položili představitelé krajských ředitelství Policie České republiky Zlínského a Moravskoslezského kraje, velvyslanec ČR na Slovensku, delegace OV ČSBS gen. Mikuláše Končického Ostrava, Ostravského organizačního centra spolku SENIORS, zástupci poslance PS PČR za KSČM Leo Luzara a další. 
Z nového Hrozenkova vedla trasa přesunu četníků přes Vranču – Kohůtku, Portáš na Slovensko do Hornej Marikové. Téměř stejnými cestami divokými lesy se vydala ostravská výprava, kterou od slovenské hranice doprovázel starosta cílové obce.
I když lehce unaveni, všichni rádi zasedli k hodovnímu stolu, u kterého byly připomenuty události válečných let, ale hodně se besedoval o současných problémech obou částí dříve jednotného Československa a též o práci jednotlivých zastoupených spolků.
Druhého dne (11. září) výprava Ostraváků zamířila do dalších míst, kudy četníci procházeli či pobývali. Po trase se zastavovala u památníků, kde rovněž položila kytice. Že cesta v některých úsecích nebyla snadná, dokumentují i přiložené snímky.
Po fyzickém úsilí však následovala odměna v podobě nezapomenutelných památníků hrdinům té doby.
Památník SNP nad obcí Vrchteplá.
Účastníci výpravy jim zdali hold snad za všechny slušné občany České republiky.
Květiny byly položeny a čest padlým i zúčastněným bojovníkům SNP byla vzdána i na dalších místech putování.
Bez znalého průvodce by se taková místa hledala jen těžko.
Některé památníky jsou monumenty obce nebo i kraje a mnohdy mají až nadnárodní význam. Jedním z nich je i památník v obci Kunerad, kde v době SNP sídlil štáb 2. partyzánské brigády M.R.Štefánika. 
I ostravskou výpravu poznamenala epidemiologická situace v České republice. Kromě představitelů obcí se účastníci výpravy měli setkat se seniory Hornej Marikovej a Kuneradu. Ta však musela být odvolána a z programu putování vyškrtnuta. I přes zmíněnou změnu programu byla celá výprava úspěšná. Na všech pietních místech bylo znát, jak se místní občané k událostem „44. roku“ staví a též, jak si váží bratrské pomoci ostravských, ale i dalších dobrovolníků z protektorátu.
Zájemce o historii a získání hlubších informací můžeme nasměrovat k přečtení knihy Slovenské národní povstání a Ostrava, kterou vydal Archív města Ostravy v roce 1974.
