Evropská síť proti chudobě v České republice (EAPN ČR) zveřejnila Zprávu o stavu a vývoji chudoby v Česku v období 2023-2024 a uspořádala k tomu Setkání zástupců nevládních organizací, veřejné správy, akademiků a médií. Účastníci setkání konstatovali, že chudoba je fenomén, který má značný dopad na životy jedinců, domácností a celých komunit. Život v chudobě negativně ovlivňuje duševní i fyzické zdraví jedince. Mezi další negativní důsledky patří zhoršení školního prospěchu dětí a jejich snížené životní aspirace.
Energetická chudoba – neschopnost zaplatit náklady plynu, vody a elektřiny – je specifický typ chudoby, který byl zvýrazněn událostmi po roce 2020 (pokračující covidová pandemie, krize na trhu s energiemi, válka na Ukrajině, a z toho vyplývající rekordní míra inflace) a který postihuje v ČR více než 1.3 milionu obyvatel. V extrémní energetické chudobě se potom nachází až 400 tisíc obyvatel.
V oblasti bydlení pozorujeme neuspokojivý trend týkající se dostupnosti bydlení. Česko se dle Property Indexu nachází na předposledním místě dostupnosti bydlení. K pořízení vlastního bytu by bylo v průměru potřeba 13,3 ročních platů. Na legislativně-koncepční úrovní není dodnes uspokojivě vyřešen systém dostupného bydlení, stále například nedošlo k přijetí Zákona o podpoře v bydlení.
„Se znepokojením pozorujeme snahy změnit základní parametry návrhu Zákona o podpoře bydlení. Jsme přesvědčeni, že bez zajištění dostatečného personálního zajištění a široké dostupnosti kontaktních míst dojde k narušení základního principu, na němž je zákon postaven a v důsledku toho k významnému omezení jeho funkčnosti”, říká Iva Kuchyňková z Evropské sítě proti chudobě.
Chudoba a krize mají dopad na duševní zdraví a celkovou psychickou pohodu dospělých i dětí. Nejohroženější je skupina samoživitelů, osamělých seniorů, dospívajících a migrantů. Známky deprese uvádí 18 procent populace, v případě osaměle žijících žen dokonce 23 procent. Mezi uprchlíky vykazovalo symptomy duševních potíží kolem 45 procent.
Situace ukrajinských uprchlíků se v Česku postupně zlepšuje – dle posledních údajů čerpala humanitární dávku asi třetina domácností. Přesto v Česku žije stále poměrně velké množství Ukrajinců pod hranicí chudoby. Způsobují to zejména prekérní pracovní podmínky, v nichž dvě třetiny zastávají z důvodu jazykové bariéry méně kvalifikované práce, než je jejich dosažená kvalifikace, a čelí dalším výzvám jako je vykořisťování na pracovním trhu.
Systém dávek, který je v České republice poměrně komplexní, je zároveň pro řadu lidí těžko dostupný, a ne zcela funkční. Projevuje se to na problémech spjatých s malou flexibilitou pracovníků, složitostí podávání žádostí, zpožďováním výplat, přetížeností úřadů práce a sociálním stigmatem chudých lidí. Dosud neřešeným problémem je nedostatečné čerpání dávek oprávněnými osobami. Například z domácností žijících za 100 Kč a méně na den, které měly nárok na příspěvek na bydlení, čerpalo tuto dávku pouze 20 procent.
Novela dávkového systému přináší řadu rizik, zejména její vcelku represívní nastavení. Například za záškoláctví hrozí trest v podobě odebrání příspěvku na dítě. Podobně tvrdě novela dopadne na ty, kteří se neomluví ze schůzky s pracovníkem ÚP. V takovém případě hrozí sankční vyřazení z evidence, a to až na 6 měsíců. Nekvalitní bydlení může mít také významný vliv na případné odebrání či nepřiznání dávky. Celkově tak novela, i přes jistá dílčí zlepšení, může nadále zhoršit už tak těžkou situaci chudých a vyloučených rodin.
“Bez funkčního systému, který by podpořil lidi motivační formou k tomu, aby zvládli svou situaci, bude chudoba stále narůstat. V poslední době také vnímáme zvýšený počet mladých lidí, kteří hledají pomoc v azylových domech nebo noclehárnách. Zároveň z praxe vyplývá, že rodiny s dětmi, obzvláště neúplné, se ocitají často v chudobě a mají velké problémy zvládnout rozpočet tak, aby pokryly základní potřeby. Je nutné nastavit pomoc a podporu tak, aby se nedostávaly do nepříznivých situací, a pokud v nich jsou, aby měly možnost se vrátit co nejdříve do normálního života, což v současné situaci mnohdy nejde,” dodává Iva Kuchyňková.
„Nevládní organizace hledají cestu, jak ovlivnit systém, který předchází tomu, aby se lidé stávali chudými, a pokud již chudí jsou, aby jim společnost pomohla dostat se z chudoby. Nabízíme spolupráci státu při vytváření vhodné legislativy, která by to umožňovala. Současně chceme chudobu nejen ´mapovat´, ale společnými silami pomáhat zmírňovat chudobu takovým způsobem, který bude co nejúčinnější a vůči lidem co nejšetrnější, aby z nich snímala stigma, které nám chudoba často způsobuje,“ řekl na setkání Karel Schwarz, předseda EAPN ČR.
