Proočkovanost seniorů v ČR je nízká, roste počet jejich onemocnění i úmrtí

Aktuální data ukazují nízkou proočkovanost českých seniorů v porovnání s ostatními zeměmi EU či s ohledem na doporučení WHO. Následkem je řada zbytečných onemocnění, těžšího průběhu nemoci či bohužel i úmrtí. Například v případě invazivních pneumokokových infekcí vzrostl meziročně počet úmrtí u seniorů o 38 %.

Chřipka, pneumokoky či klíšťová encefalitida. To jsou onemocnění, která ohrožují celou populaci, ale především rizikové skupiny mezi které patří senioři či pacienti s chronickými onemocněními. Společným prvkem těchto onemocnění je, že prevence je velmi dostupná v podobě očkování, které je i ve většině případů plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Přesto tato prevence není dostatečně využívána. S cílem zjistit příčiny tohoto stavu, realizovala Rada seniorů České republiky na přelomu srpna a září letošního roku průzkum mezi seniory na téma očkování. První část průzkumu (dotazníky stále docházejí a my je samozřejmě zapracujeme – poz, aut.) prezentovala na své tradiční podzimní tiskové konferenci u příležitosti Mezinárodního dne seniorů a Světového dne plic.

Pouze 24 % respondentů uvedlo, že je jejich praktický lékař seznámil s očkovacím kalendářem, 17 % bylo seznámenou pouze s některými vakcínami. A přitom 65 % seniorů by mělo dle průzkumu zájem o informace na téma očkování. Senioři projevili nejvíce zájem o očkování proti covidu, tetanu, chřipce, klíšťové encefalitidě, pneumokokovým infekcím, meningokokovým infekcím a černému kašli. Z průzkumu dále vyplynulo, že senioři by měli větší zájem o očkování, pokud by jim byly známy přínosy pro prevenci před zdravotními problémy (24 %), pokud by se jim dostalo erudovaných informací (21 %) či pokud by dostali doporučení od lékaře (14 %). Zajímavostí jistě je, že většina seniorů by byla ochotna si za očkování platit, přestože největší část (37 %) pouze v řádu stokorun. „Rada seniorů v ČR se podílí na zvyšování věku dožití ve zdraví. Jednou z cest, která vede k tomuto cíli je i proočkovaní starší populace. Vzhledem k tomu, že v porovnání s jinými evropskými státy v proočkování seniorů pokulháváme, rozhodli jsme oslovit seniory v rámci našeho průzkumu, abychom zjistili, jaký vlastně mají názor na očkování, komunikaci s praktickými lékaři, ke způsobu jednání, očkovacímu kalendáři, či úhradě za očkování. Výsledky jasně ukazují, že seniorům chybí dostatek informací a větší pozornost jejich praktických lékařů, kteří by jim měli očkování doporučovat a vysvětlovat jeho přínosy,“ shrnuje výsledky průzkumu Ing. Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů České republiky.

Co se týče očkování proti chřipce, tak dle posledních statistických ukazatelů je proočkovanost celé populace v ČR velmi nízká na úrovni 7,3 % (09/23-08/24). Proočkovanost dospělých starších 65 let dosahuje sice vyšší úrovně – 26,4 % (09/23-08/24), ale je stále nízká[1]. „Dle doporučení WHO by v této skupině osob měla být proočkovanost na nějakých 75 %, takže stále máme co dohánět,“ vysvětluje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Odd. epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu a dodává: „Pro porovnání přiblížím situaci v jiné EU zemi – v Portugalsku, státem s podobným počtem obyvatel, tam je proočkovanost proti chřipce u osob starších 65 let na úrovni 83,2 %, což se samozřejmě pozitivně projevuje nejen na výskytu tohoto onemocnění, ale i nižším zatížením portugalského zdravotního systému v době chřipkových epidemií.“

Dalším závažným onemocněním, které je rizikové zejména pro seniory, jsou pneumokokové infekce. V roce 2014 bylo proti pneumokokům proočkováno pouze 10 113 osob (počet očkovaných osob primovakcínou[2]). Po zavedení hrazeného očkování stoupl počet očkovaných v roce 2015 na 30 533 v roce 2019 dokonce 134 295, od té doby došlo k významnému poklesu a v roce 2022 bylo očkováno pouhých 43 204 seniorů. A tak se dá bohužel konstatovat, že zatímco proočkovanost proti pneumokokové infekci klesá, počet úmrtí spojených s invazivním pneumokokovým onemocněním roste. Zatímco v roce 2021 zemřelo na toto onemocnění 32 seniorů, v roce 2022 to bylo 55 a v roce 2023 jsme zaznamenali úmrtí 76 osob starších 65 let.[3] „Přitom je nutné si uvědomit, že se jedná jen o špičku ledovce, protože statistika zahrnuje jen zachycené případy, ale víme, že řada těchto onemocnění a úmrtí statisticky zaznamenána není,“ vysvětluje MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí, Nemocnice Na Bulovce a dodává: „Bohužel poučení z covidové pandemie nenastalo, proočkovanost seniorů ve věku 65+ proti pneumokokové infekci nedosahuje takové úrovně, aby byla tato populaci účinně ochráněna a my jsme tak svědky mnohdy zbytečných úmrtí, nebo závažného komplikovaného průběhu nemoci. Proto apeluji zejména na seniory a rizikové skupiny, aby se nechali očkovat a to nejen proti pneumokokovým infekcím.“

Neméně závažným onemocněním je i klíšťová encefalitida. V jejím případě je nutné si uvědomit, že Česká republika je vysoce endemická země a počet hlášených případů v ČR tvoří 20 – 25 % všech případů v zemích EU. Navíc počet případů ve většině krajů dlouhodobě roste. Přesto proočkovanost v ČR zůstává stále nízká ve srovnání s jinými endemickými zeměmi (pouze 40 % pro první dávku). S ohledem na skutečnost, že závažnost průběhu nemoci se zvyšuje s věkem nemocného, jsou právě senioři ti, kteří by měli být očkováni a i proto mají pojištěnci nad 50 let věku očkování plně hrazené.