Dne 25. června uspořádala Krajská rada Seniorů pod záštitou hejtmana Pardubického kraje JUDr. Martina Netolického zájezd do jednoho z nejkrásnějších měst Dolního Slezska, které je více než tisíc let spojeno s historií našeho státu a také s historií Pardubic. To město, plné významných stavebních památek a známé rozsáhlou vojenskou pevností se jmenuje Klodzsko. Bylo pravděpodobně založeno Slavníkem, otcem druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha a bylo od druhé poloviny 13.století vedlejší zemí Koruny české. Počátkem následujícího století se zde stal purkrabím Arnošt z Hostýně a ze Staré, který následně koupil Pardubické panství a jeho syn Arnošt z Pardubic po svém povýšení na arcibiskupa pražského v Klodzsku v roce 1344 zahájil stavbu votivního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dnes je zde umístěna před oltářem jeho pohřební deska, dále tumba z r. 1464 a mramorová socha ze druhé poloviny 19.stol. od sochaře J. Jandy. Rod pánů z Pardubic se zasloužil o vznik našeho města, arcibiskup pomohl Karlovi VI. získat jeho třetí manželku svídnickou kněžnu z rodu Piastovců a uherskou princeznu Annu Svídnickou. Klodzsko a Pardubice ve druhé polovině patnáctého století vlastnili synové Jiřího z Poděbrad – knížata Munsterberská a Frankensteiská. A to ještě nebylo vše! Od konce 30. let 16. stol. patřilo toto město Janovi z Pernštejna, šlechticovi, který se zasloužil o současnou podobu historického centra a zámku v Pardubicích. V Klodzsku nechal postavit městskou radnici v renesanční podobě, která je významnou dominantou města.
Padesát pět seniorů z našeho kraje si prohlédlo historické centrum, prošli jsme rozsáhlé podzemí města, a nakonec jsme si prohlédli citadelu nad ním. Byl to sice dost fyzický náročný výšlap, ale rozhodně stál za tu námahu. Pevnost připomíná řadu významných událostí od jejího vzniku až do roku 1945. Je to doba, kdy byla ovládána Prusy, kteří ji ve válce o rakouské dědictví získali na Marii Terezii. Součástí Polského státu se pak město stalo až po II. sv. váce. Je to pro seniory určitě zajímavý tip na výlet.
Vladimír Berounský
…
…
…
…
…
