HLAVNÍ DŮVODY PROČ NÁVRH ZAMÍTNOUT (PODROBNĚJŠÍ ARGUMENTY NÍŽE):
- Dle analýzy ministerstva spravedlnosti je nezabavitelné minimum v exekuci v Česku, kromě Slovenska, při přepočtu na paritu kupní síly, poloviční než v okolních státech.
- Minimální srážka v okolních státech neexistuje a nízkopříjmovým dlužníkům se nesráží nic, ani na Slovensku.
- Nezabavitelné minimum v minulých letech rostlo jen v důsledku extrémního růstu nákladů na bydlení. V současné době již nezabavitelné minimum opět klesá. V roce 2025 bude jeho reálná hodnota pro řadu domácností nižší než v roce 2021.
- Povinná srážka 945 Kč (u důchodců 473 Kč) postihne výhradně lidi pracující na menší úvazek, chudé rodiny s větším počtem dětí, starobní a invalidní důchodce s nízkým důchodem.
- Povinná srážka 945 Kč výrazně snižuje užitek z prvních legálních příjmů (začátek práce) - zvýší motivaci pracovat mimo legální ekonomiku, na což doplatí stát.
“Z analýzy zpracované ministerstvem spravedlnosti vedeném ODS jasně vyplývá, že žádný z okolních států minimální srážku nemá a nízkopříjmovým dlužníkům se nic nesráží. Výše nezabavitelné částky je v Česku navíc výrazně nižší než u většiny srovnávaných zemí.” říká vedoucí dluhového poradenství z Člověka v tísni.
“Systém exekučních srážek v Česku není perfektní. Dvoutřetinová srážka v přednostní exekuci a insolvenci v kombinaci s výpočtem dávek z příjmu před srážkami eliminuje užitek z práce a vytlačuje lidi do šedé ekonomiky. Exekuovaný pár má výhodnější postavení než samoživitel, kvůli uznání nezabavitelných částek na děti oběma rodičům. Potřebujeme ale promyšlenou reformu, ne prolobbované kutilství v podobě přílepku o minimálních srážkách,” říká sociolog a člen NERV Daniel Prokop.
“Pozměňovací návrh z dílny Exekutorské komory není nic jiného než legislativní přílepek, který nemá žádnou souvislost s insolvenční novelou. Neprošel odbornou debatou ani připomínkovým řízením a navíc obsahuje řadu skrytých rizik,” říká šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
„Nedovolme prosím, abychom primárně kvůli ekonomickým zájmům exekutorů připravili daňové poplatníky o peníze z legální práce dlužníků, prospěch z minimální srážky budou mít především exekutoři, společnost na to doplatí,“ dodává Pavla Aschermannová z Rubikon centra.
PODROBNÉ ZDŮVODNĚNÍ
1. DLE MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ MÁ ČESKO (PŘI PŘEPOČTU NA PARITU KUPNÍ SÍLY) POLOVIČNÍ NEZABAVITELNÉ MINIMUM OPROTI NĚMECKU, RAKOUSKU A POLSKU.
Tento závěr vychází z analýzy Ministerstva spravedlnosti. Výrazně přísnější systém v Česku platí jak pro nezabavitelné minimum, tak i pro počítání celkové nezabavitelné částky. Z analýzy také vyplývá, že v žádné z okolních zemí žádná minimální srážka neexistuje a nízkopříjmovým dlužníkům se nic nesráží a to včetně Slovenska.
Mezinárodní srovnání výše základní nezabavitelné částky
Poznámka: Výše nezabavitelné částky je přepočtena na paritu kupní síly
Zdroj: Srovnávací analýza ministerstva spravedlnosti
2. EXEKUCE SE ZPŘÍSŇUJÍ I BEZ MINIMÁLNÍ SPLÁTKY – REÁLNÁ VÝŠE NEZABAVITELNÉHO MINIMA V ROCE 2025 BUDE NIŽŠÍ NEŽ V ROCE 2021
V roce 2021 bylo nezabavitelné minimum 7 873 Kč, nyní je to 12 705 Kč. Snížila se ale bonifikace za děti (z 33 na 25 % NM), vláda plánuje oprávněně zrušit nezabavitelnou částka manžela/manželku. A mezi lety 2021 a 2025 je předpokládána inflace cca 35 %.
Pokud se v roce 2025 nezvýší nezabavitelné minimum, bude jeho reálná hodnota (po zohlednění inflace) u domácností manželů a úplných rodiny výrazně nižší než v roce 2021, u domácností jednotlivců a samoživitelek s 1-2 dětmi bude mírně vyšší, což zohledňuje jejich celkové znevýhodnění v systému srážek. Celkově v průměru uvedených domácností bude reálná hodnota nezabavitelného minima cca o 300 Kč nižší než v roce 2021.
Reálná hodnota nezabavitelného minima povinného v různé rodinné situaci – v roce 2025 (předpoklad uchování NM) vs. 2021 s nárůstem podle inflace
Reálná hodnota nezabavitelného minima jako instituce chránící základní příjmy ale klesá ještě výrazněji. Výdaje na bydlení totiž jen mezi listopadem 2021 a květnem 2024 narostly o 49 % a rychleji rostou u chudších domácností.
3. PŘÍSNOST A VÝŠI SRÁŽEK ZVYŠUJÍ DALŠÍ OPATŘENÍ
Exekuční srážky celkově v roce 2025 dále narostou, protože:
- Lidem s 4 a více exekucemi se bude vždy srážet ⅔ příjmu nad nezabavitelné minimum (režim přednostní srážky)
- Dochází ke zpřísnění dávkové politiky, která nezranitelným domácnostem většinou sníží dávky a bude více motivovat k pracovní aktivitě = naroste zabavitelná část příjmů
- Dochází ke zvyšování minimální mzdy, která má být nově navíc indexována podle průměrné mzdy
4. MINIMÁLNÍ SRÁŽKA JE NESPRAVEDLIVÁ – NÁSOBNĚ VÍCE PENALIZUJE NÍZKÉ PŘÍJMY A PŘIVÝDĚLKY
Nastavení minimální srážky na 5 % minimální mzdy povede k tomu, že samoživitelce, která si přivydělá 5 000 Kč, se efektivně bude srážet 20 % jejich příjmů. Při výdělku 22 tisíc Kč čistého (cca hranice do které se nesráží u 3 vyživovaných osob) bude tvořit minimální srážka jen cca 4 % příjmu.
Navrhovaná konstrukce minimální srážky tedy až 5x více zatěžuje přivýdělky zcela nízkopříjmových osob, oproti lidem, kteří mají v dnešním systému relativně vysoká nezabavitelná minima.
5. MINIMÁLNÍ SRÁŽKA BUDE DEMOTIVOVAT OD PRÁCE A VYTLAČOVAT DO ŠEDÉ EKONOMIKY – Z NAVÝŠENÍ PŘÍJMU ČLOVĚKU ZŮSTANE I <10 %
Lidé bez legálních zabavitelných příjmů dle návrhu minimální srážku platit nemusí. Začne-li člověk legálně pracovat, čelí i při malém počátečním výdělku souběhu – vysokého zdanění nízkých příjmů, omezení dávek vycházejících z příjmu a navíc minimální srážce.
Příklad: Člověk, který začne legálně pracovat a vydělá si na HPP na částečný úvazek 10 000 Kč čistého:
- 5 139 Kč odvede státu na daních a odvodech (superhrubá mzda činí 15 139 Kč)
- kvůli novému výdělku domácnosti až o 7900 Kč klesnou dávky – příspěvek na živobytí, na bydlení (v současném systému dávek). Čistý příjem roste o 2 100 Kč
- nově bude uplatněna minimální srážka 945 Kč
Čistý příjem domácnosti se tak zvýší pouze 1 155 Kč, ačkoli náklady práce činily 15 138 Kč. Takový člověk tedy čelí efektivnímu zatížení přes 92 % (tzv. effective marginal tax rate). Strategií bude setrvat v šedé ekonomice a omezit i první evidované příjmy či se do šedé ekonomiky přesouvat.
6. NÁVRH JE V ROZPORU S REVIZÍ DÁVEK OD MPSV A JEJÍMI PRINCIPY
Jedním z cílů revize dávek MPSV s účinností od 1. 7. 2025 je právě posílit motivaci k práci a omezit penalizaci prvních výdělků v dávkovému systému, které je výrazně demotivační. Dávková novela mimo jiné dvojnásobně zvyšuje užitek z prvních legálních příjmů. Pokud bude zároveň zavedena penalizace těchto prvních příjmů minimální srážkou, bude to v řadě případů v rozporu s cíli novely.
Návrh minimální srážky zároveň v definici osob s nižší úrovní srážky nerespektuje definici zranitelných osob podle MPSV. Minimální srážky – a to často i vyšší – jsou uplatněny i na zranitelné domácnosti, které mají být v sociálním systému výrazněji chráněny.
Nedoporučujeme bez rozmyslu a zpracování analýzy dopadů (RIA) zasahovat do dva roky připravované dávkové reformy, navíc pozměňovacím návrhem přidaným k jiné novele.
7. NÁVRH PŮJDE NA ÚKOR STÁTNÍHO ROZPOČTU
Návrh zavádí minimální splátku i z důchodů (senioři, invalidní) a jiných příjemců zabavitelných sociálních dávek (rodičovský příspěvek). Tyto příjmy jsou dané státem a nelze je libovolně navyšovat vlastní aktivitou. Jde tak prakticky o vyšší převod veřejných prostředků na exekuční srážky.
Tento krok povede k vyššímu tlaku na valorizace důchodů či posílení dávek SSP a tedy zvýšení výdajů státního rozpočtu. Opět bez jakékoli zpracované analýzy.
Systémovým krokem je exekvované, kteří nemají vysoké možnosti navyšovat svoje pracovní příjmy, oddlužit v novém systému oddlužení.
***
Připojené organizace:
Člověk v tísni
Charita ČR
Institut prevence a řešení předlužení
PAQ Research
Rada seniorů
Rubikon centrum
