Vrcholem oslav Mezinárodního dne seniorů je pro zástupce Rady seniorů setkání s prezidentem republiky, které se koná každoročně od doby, kdy je hlavou České republiky Miloš Zeman. To letošní setkání se odehrálo v prostorech Pražského hradu dnes. Jako již tradičně patřilo úvodní slovo panu prezidentovi, který se mikrofonu chopil s poznámkou, že nyní bude tradiční čtyřhodinový úvodní proslov, což přítomní kvitovali s úsměvem na rtech. Poté Miloš Zeman přítomné nejen srdečně přivítal, ale opětovně jim poděkoval za podporu v prezidentské volbě. Poté se slovy, že je čas na tříhodinový proslov, předal mikrofon předsedovi Rady seniorů Zdeňku Pernesovi. Ten poděkoval za to, že si prezident opět našel ve svém nabitém programu čas na seniory a zdůraznil, že si Rada seniorů tohoto kroku velmi váží. Ačkoli vždy přeje prezidentu republiky vše nejlepší k narozeninám, které slaví na sklonku září, a tedy krátce před setkáním, to letošní přání bylo odlišné. Zdeněk Pernes předal prezidentu republiky u příležitosti jeho 75. narozenin Pamětní list Rady seniorů, a to za vysokou osobní angažovanost v otázkách seniorské populace. A ještě jedna zvláštnost provázela letošní setkání. Poprvé v historii na něm seděla po boku svého otce prezidentova dcera Kateřina, která pozorně naslouchala každému slovu a po skončení oficiální části se s přítomnými seniory ochotně fotografovala.
Jednou také zasáhla, to když svého otce upozornila, že je čas pozvednout číše ke slavnostnímu přípitku,
Po něm se mikrofonu opět chopil předseda Pernes a upozornil Miloše Zemana na dvě nejpalčivější otázky, které Rada seniorů aktuálně řeší – a to je klesající náhradový poměr a neutěšená situace zejména osamělých seniorů a seniorech žijících v nájemních bytech ve velkých městech. Upozornil, že Rada seniorů se již jednou zasadila o změnu valorizačního vzorce pro výpočet penzí, a že bude prosazovat změnu další. Pan prezident zareagoval slovy, že bez této změny by byl nárůst penzí ještě nižší a upozornil také na fakt, že by společnost měla ocenit zkušenosti seniorské populace, a to i v pracovním procesu. !Pokud senioři pracovat chtějí a práce je těší, nevím, proč by jim to mělo být upíráno. Sám znám jistého Miloše Zemana, kterému je 75, stále pracuje a domnívá se, že je stále ještě užitečný.” Dodal také, že v tomto smyslu hodlá při svém setkání mluvit i s prezidentem Hospodářské komory ČR Vladimírem Dlouhým, aby i podniky a firmy napomohly změnit vnímání seniorů ve společnosti a ocenili a využili jejich zkušeností, které mladé generaci logicky chybějí.
Poté se řeč stočila ke vzdělávání seniorů, a to nejen k tomu, které aktuálně probíhá na univerzitách 3. věku nebo v Centru celoživotního vzdělávání, ale také na to, které by mohlo v budoucnu přibýt – a to vzdělávání oborové, konkrétně pro práci v sociálních službách, které by umožnilo aktivnějším seniorům pomoci starat se o ty, kteří se již bez pomoci druhých neobejdou. Ti z přítomných, na něž se v hodinovém setkání dostalo, prezidenta vesměs zdravili jménem seniorů ze svých regionů a až na výjimky každý přidal nějaký problém a požádal hlavu státu o případnou podporu pokud dojde na jeho řešení.
V tomto směru bylo odlišné vystoupení doktorky Lidmily Němcové, předsedkyně Křesťanských seniorů, která se dotázala pana prezidenta na jeho názor na eutanázii, a to proto, že zákon o ní má jít aktuálně v poslanecké sněmovně do prvního čtení. Doplnila také, že na základě údajů z médií s eutanázií 75% obyvatel České republiky souhlasí. Pan prezident se nejprve podivil, že se zákon, který je podle jeho slov připraven již několik let ke čtení vůbec dostal a posléze se vyjádřil v tom smyslu, že se domnívá, že u prvního čtení rovněž zůstane. Pokud by ale prošel, je připraven jej nepodepsat, navzdory průzkumům. O těch prohlásil v první řadě, že se jimi při svém rozhodování neřídí, a pak také, že nejsou vždy přesné, směrodatné a objektivní.
Po hodině se hlava státu za potlesku přítomných odebrala k dalším povinnostem.
