Devátého června tohoto roku se vydali táborští diabetici na rekondiční pobyt do Nových Hradů. . Bylo nás hodně – 48 členů, náš spolek je poměrně velký a proto jsme se do Nových Hradů vydali již podruhé,, protože jsme chtěli, aby co největší počet členů se dostal do těchto míst.
Nové Hrady je poměrně malé městečko, ale nabízí velké množství zajímavostí – Hrad, zámeckou zahradu přezdívanou malé Versailles, zajímavé expozice v městském muzeu, půvabné Terčino údolí s krásným vodopádem i jinými zajímavostmi, honosnou hrobku Buqojů, ale i blízký hraniční přechod do Rakouska i s výstavou z doby, kdy byla tato hranice směrem na západ velice střežena. Však si na tu dobu, na ty zátarasy a pod. mnozí vzpomínají.. Líbila se nám i návštěva nedalekého kláštera na Dobré Vodě, kdy objekty jsou krásně opravené , “vše se jen zlatem svítí” a protože byla neděle,, sloužila se zde mše svatá jak v českém tak německém jazyce..
Hotel Rezidence na náměstí nám nabídl ubytování převážně ve dvoulůžkových pokojích,..
Slovo “rezidence” je zde opravdu na pravém místě, protože nejen skvělé ubytování ale i strava byla v souladu s potřebami diabetiků , tzn. i s malou odpolední svačinkou.. Myslím, že kuchyni nebylo co vytknout, . Pití bylo v celodenní nabídce.
Hodně jsme chodili, hodně jsme cvičili, ale hodně jsme i plavali v hotelovém bazénu, který byl od 7 do 22 hodin k dispozici i se všemi zážitkovými prvky jako “Wirpulky”, sauny, solná jeskyně atd. Využili jsme i nabídku masáží a parafinových zábalů .
Závěrem se sluší poděkovat a to především starostovi města Mgr Hokrovi, že letos stejně jako vloni nám věnoval svůj čas a provedl nás městem, všemi stoletími , nejen slovem, ale i ve skutečnosti.. Poděkování si zaslouží i vedení Spolku diabetiků Tábor za přípravu a vedení celé rekondice paní Evě Entové a Anně Slunečkové, cvičitelce paní Marii Novákové, zdravotní sestřičce Milušce Cíchové..
Za všechny spokojené účastníky zapsala A. Slunečková
