Prezident republiky Miloš Zeman přijal dnes v odpoledních hodinách u příležitosti Mezinárodního dne seniorů delegaci třiceti členů Rady seniorů ČR. Dlužno dodat, že od doby, co je Miloš Zeman v prezidentském úřadu, se stalo toto setkání milou tradicí. To dnešní proběhlo od 14.00 do 15.00 hodin v prostorách Pražského hradu a bylo to již potřetí, co si prezident dokázal na seniorskou delegaci ve svém nabitém programu najít čas přesně 1.10. Vůbec poprvé v historii vůbec byli senioři přesně v den svého svátku přijati hlavou státu 1.října 2014.
Předseda Rady seniorů dostal od pana prezidenta úvodní slovo, v němž Miloši Zemanovi nejprve poděkoval za přijetí přesně 1. října. Mýlil se ale, když tvrdil, že je to poprvé v historii. Omyl, je to již potřetí – po letech 2014 a 2015.
Po té konstatoval, že letos přišli senioři poměrně spokojeni. Již měsíc pro ně platí výrazně zvýhodněné jízdné, a v lednu dojde k historicky nejvyššímu navýšení penzí. “Vládě za tyto počiny velmi děkujeme, nicméně stále jsou tu nedořešené body. V první řadě je to dostupnost nájemního bydlení ve velkých městech, což je problém zejména osamělých seniorů a seniorek. A dále je třeba vidět, že navzdory velkorysé valorizaci stále klesá náhradový poměr mezi průměrnou mzdou a průměrnou penzí. Na tyto problémy upozorňujeme nyní a věříme, že nás náš prezident v případě potřeby v těchto bodech podpoří.”
Pan prezident pozorně naslouchal a poté se chopil mikrofonu i on. “Trochu jste mě, pane předsedo, zaskočil tím poprvé, neboť my se přeci setkáváme pravidelně. Nejprve bych vám chtěl, přátelé, poděkovat za podporu v prezidentských volbách. Velmi si toho vážím, a věřte, že já nezapomínám. Ani v dobrém, ani ve zlém,” pravil s úsměvem a pokračoval: “Navázal bych na slova pana předsedy Pernese. Osobně se domnívám, že situace starobních důchodců se rapidně zlepšila a že se mají lépe než kdykoli v minulosti. Nezapomeňte, že valorizace se počítá již podle nového schématu, které odráží nejen inflaci, ale také polovinu růstu reálné mzdy, zatímco v minulosti to byla jen třetina. Nyní se zvyšuje i základní výměra, přidává se tisícovka navíc pro důchodce nad 85 let a spolu se slevami na jízdném, což senioři ve svých peněženkách také pocítí, je to velký posun. Ale proto, že si říkáme vše, chtěl bych říci také já vám, co znepokojuje mě, a čím by se podle mě měla Rada seniorů zabývat. Trochu mě mrzí, že jste nevěnovali pozornost problematice šmejdů, kterou zvedly jiné noviny. Nenechte stejně ladem problémy starých lidí v neregistrovaných domovech důchodců, kde jsou často šikanováni, ponižováni, nebo dokonce biti a k večeři dostávají toliko krajíc chleba s hořčicí! Já sám velmi loboval za to, aby platy v sociálních službách, které považuji za velice důležité, byly lepší a důstojnější, neboť v minulosti se pohybovaly na hranici minimální mzdy, což neodpovídá jejich důležitosti a jsem rád, že se to mění. A pokud vím, počítá vláda ve svém programovém prohlášení s tím, že porostou i nadále. Popsané chování, o němž jsem se dozvěděl, je proto podle mě skandální a je třeba s tím něco dělat!”
Na tato slova nejprve Zdeněk Pernes upozornil, že akce proti šmejdům možná Rada seniorů tolik nepropagovala, nicméně neseděla s rukama v klíně, ale seniorům aktivně radila a pomáhala, a to zejména prostřednictvím svých členských organizací - Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska a Sdružení českých spotřebitelů, o.s., které nejen ve svých poradnách, ale i v článcích v Době seniorů pomáhaly. Po té se diskuse stočila na Domovy pro seniory, jejich kvalitu, čímž se opět narazilo na problematiku bydlení.
Debatu přerušil plukovník Ing. Jaroslav Vodička, který prezidentovi poblahopřál k jeho nedávným narozeninám a předal mu dárek.
Předsedkyně krajské Rady seniorů hlavního města Prahy Ing, Dana Steinová pak vysvětlovala, že ona vidí funkci a poslání Rady seniorů zejména v tom, že se snaží pro seniory připravovat program, zábavný i poučný a pomáhat jim tak, aby byli co nejdéle soběstační a v Domovech končit nemuseli nebo se tam dostali co možná nejpozději. Což prezident kvitoval, ovšem s poznámkou, že by bylo dobré věnovat se i těm, kteří už tam jsou, aby jejich podmínky byly důstojné. Na to navázala předsedkyně krajské Rady seniorů Olomouckého kraje Milena Hesová, která zmínila problém domácího násilí, páchaného zejména na seniorkách. Předseda krajské Rady seniorů Ústeckého kraje Alois Malý zase připomněl problém vyloučených lokalit ve městech, z nichž se stávají ghetta, se kterými si radnice neví Rady a řeč se stočila opět na dávky, jejich přiměřenost a oprávněnost, neboť se všichni shodli v tom, že dávky mají sloužit těm, kdo je opravdu potřebují a nikoli těm, kdo je zneužívají a jen nechtějí pracovat. Zde posloužil prezident řečí čísel: “Jestliže tu máme 230 tisíc nezaměstnaných a 310 tisíc volných pracovních míst, o čem to svědčí? O tom, že kdo chce, pracovat může. Nedávno jsem řekl, že za komunismu musel pracovat každý a kdo nepracoval, skončil ve vězení, kde pracoval… Nejsem žádný zastánce socialismu, ale dávat tisíce lidem, kteří leží na kanapi a pracovat nechtějí?”
Poslední část debaty se věnovala školství a jeho kvalitě, tuto otázku nastolil prof. Pavel Kalvach.
Po necelé hodině se prezident loučil: “Abyste si nemysleli, že si jdu lehnout na kanape, čeká mě přátelé střídání generací. Po setkání s vámi předávám šek na dva miliony Klokánkům. A stejně velká suma putuje nadaci mé ženy, která z daru bude mimo jiné hradit auto postižené holčičce, která jej nutně potřebuje. Jsou to peníze, které zůstaly na volebním účtu. Tak vidíte, že i volby mohou být k něčemu dobré,” usmál se, vstal a za potlesku seniorů pomalu odešel.
