Už od osmé hodiny ranní bylo na stadionu TJ Lokomotiva v Olomouci živo, ačkoli III. Mezinárodní sportovní hry seniorů startovaly až v 9,30 hodin. Po stadionu pobíhali nejen členové organizačního výboru, ale připravovali se také členové jednotlivých družstev. Seniorské mažoretky v určený čas nakonec přivedly na plochu sportovniště celkem 19 týmů, včetně družstev z Polska, Maďarska a Slovenska. Všechny soutěžící i přítomné hosty přivítala šéfka organizačního výboru a předsedkyně krajské Rady seniorů Olomouckého kraje Milena Hesová. Po ní promluvil předseda Rady seniorů dr. Zdeněk Pernes, který poděkoval také těm, kteří akci podpořili finančně, záštitou či obojím – tedy ministerstvu práce a sociálních věcí, Olomouckému kraji a jeho hejtmanovi, městu Olomouc a jeho primátorovi i olomouckému arcibiskupství a arcibiskupovi Janu Bosco Graubnerovi.
Po té pozdravil seniorské sportovce ministr kultury a primátor města Olomouc Antonín Staněk, který pobavil velmi svým nástupem, kdy přeskočil zábradlí před ním. To patřičně okomentoval posléze hejtman Ladislav Okleštěk vyjádřením, že tento akt opakovat nebude, protože kdyby pod ním zábradlí náhodou nevydrželo, zcela jistě by mu škodu pan primátor předepsal k náhradě. V podobně humorném duchu se nesl celý jeho následující projev. Pozdrav pana arcibiskupa posléze vyřídil římskokatolický biskup, nynější pomocný biskup a generální vikář olomoucké arcidiecéze, monsignore Josef Nuzík.
Ještě před oficiálním zahájením převzala z rukou hejtmana kytici paní Božena Bílková z Havířova, která startovala v týmu Svazu žen a s věkem 84 let byla nejstarší účastnicí her. Po slavnostním aktu složili slib jak závodníci, tak rozhodčí a ke slovu se dostala půvabná cvičitelka, která vedla rozcvičku, zatímco rozhodčí se odebrali na svá stanoviště.
Krátce po čtvrt na jedenáct se konečně rozběhlo i samotné sportovní klání. Na jednotlivých sportovištíh se střídaly týmy, členové se vzájemně povzbuzovali. Někteří absolvovali celý víceboj s úsměvem a nadhledem, zatímco s jedinci soutěživými, zejména z řad mužů, cloumaly emoce chvilku radostné a posléze zas zlostné, samozřejmě podle toho, jak se v daný okamžik dařilo. Celé barevné hemžení hejtman kraje nejen pozoroval, ale stanoviště i obcházel se se seniory se vždy zastavil na kus řeči, vyzkoušet si ale některou z disciplín, se neodhodlal, byť byl závodníky vyzýván několikrát.
Sluníčko, které ráno účastníhy III. Mezinárodních sportovních her přivítalo, se po desáté hodině schovalo, a tak všichni s trochou obav koukali co chvíli k nebesům a čekali, zda se spustí déšť či nikoli. Mons. Nuzík však na odchodu slíbil, že se bude modlit nejen za zdar akce, ale i za vlídné počasí a jeho modlitby byly evidentně vyslyšeny, neboť do chvíle, kdy dokončil klání poslední závodník nespadla ze zakaboněné oblohy ani kapka.
