Máte-li pocit, že se v devadesáti letech nemůže člověk vydat na stezku odvahy, nebo si zacvičit jógu, pak se pletete. Své o tom ví účastníci druhého ročníku Krajské táborové školy v přírodě, kterou uspořádala krajská Rada seniorů Olomouckého kraje. Pobytu v tábořišti Sigmy Lutín v Domašově nad Bystřicí se zúčastnilo 105 senior z celého regionu. Celý týden na ně čekal nabitý program. Jedním z nejatraktivnějších bodů byla návštěva opolského vojvodství v Polsku, ale třeba i přednáška Policie ČR o drogách či cvičení obličejové jógy.
Táborníci přijeli do letního areálu v malebné přírodě na rozhraní Oderských vrchů a Nízkého Jeseníku v pondělí 11. června. První den na ně po ubytování čekala přednáška o potravinových doplňcích s apelem na potřebu a důležitost vitamínu C. Zájemci si odnesli nejen cenné informace ale i nespočet vzorků. Tématu se chopila lékařka z centra celostní medicíny AGE Centrum Dagmar Malotová, která také po celou dobu trvání tábora bděla společně se zdravotní sestrou Miloslavou Břízovou nad zdravotním stavem přítomných. Na sklonku prvního dne nemohl chybět seznamovací večírek, který okořenila cimbálová muzika pod taktovkou Zbyňka Hrdličky. „Musím přiznat, že to táborníci vzali velmi zodpovědně a pořádně si to užili,“ neskrývala Milena Hesová, předsedkyně Krajské rady seniorů Olomouckého kraje.
V úterý se rekreanti rozdělili na dvě poloviny. Jedna zůstala v táboře, kde byly pro osadníky připraveny tvůrčí kreativní dílny s nejrůznějšími výtvarnými technikami –malování keramiky,malování pod vodní hladinou,tisk na látku a další. Druhá půlka se vydala na výlet do obce Mosznej do opolského vojvodství v Polsku, s jehož vedením má předsednictvo krajské rady seniorů dlouhodobě výborné vztahy. To se projevilo nejen v zajištění prohlídky místního zámku se zahradou a skleníkem, ale také v připraveném občerstvení pro české penzisty. „To jsme nečekali. Byl to opravdu nadstandardní servis. Původně jsme byli rádi, že se nám podařilo domluvit návštěvu zámku, který je opravdu překrásný. Oběd byl třešničkou na dortu,“ pochválila si Milena Hesová, která si nakonec od maršálka opolského vojvodství Andrzeje Bułi odvezla ocenění za příkladnou práci pro seniory.Velké poděkování patří paní Marzeně Koral Jacek,díky které se podařilo setkání nejvyšších zástupců seniorských organizací Krajské rady seniorů Olomouckého kraje a seniorského fóra Opolského vojvodství.Obě předsedkyně si vyměnily zkušenosti a dohodly se na další možné spolupráci s cílem podepsání partnerské dohody o spolupráci. Na stejné místo se stejně bohatým turistickým zážitkem se ve čtvrtek vydala i druhá polovina táborníků.Večer se nesla tábořištěm vůně opečených vuřtů a písně s kytarou a harmonikou.
O den dříve, tedy ve středu, ovšem měli všichni senioři zcela jiný program. Nutno dodat, že byl nabitý od rána do noci. Po běžné ranní rozcvičce a snídani na ně čekala osvěta o zdravotní péči se zástupci Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Po nich se pozornost táborníků přenesla na hosty z Krajského ředitelství Policie ČR, kteří navštívili i loňský ročník tábora. Letos ovšem osadníkům policisté představili odlišné oblasti policejní práce.Největší pozornost přilákala policejní motorka, na které přijel praporčík Michal Žáček,vysvětlil seniorům důležitost dopravní policie. Senioři také měli jedinečnou možnost odkrýt taje drogové problematiky. Policisté posluchačům totiž v rámci přednášky představili jednotlivé návykové látky. „Senioři si tak mohli prohlédnout, jak vlastně drogy od těch lehkých po těžké vypadají. Dozvěděli se, jak se vyrábějí, jak je uživatelé aplikují a mnoho dalších věcí. Bylo to velmi zajímavé, protože většinou se senioři s tímto tématem setkávají pouze okrajově,“ řekla předsedkyně Hesová s tím, že si senioři mohli vyzkoušet simulaci účinků návykových látek prostřednictvím speciálních brýlí. Nechyběly ani vzdělávací testy, které byly letos zaměřené na chování chodců. Po policistech na místo dorazili také zástupci zdravotnického i hasičského záchranného sboru. Senioři si odnesli spoustu cenných rad.Profesinální zdravotníci pan Lampa se svoji kolegyní předvedli názorné ukázky první pomoci v praxi a vysvětlili, jak správně postupovat při volání záchranky. Hasiči pak pod vedením svého velitele pana Slintáka ukázali,jak si počínat v případě, že jim doma vzplane pánev na plotně, nebo jak se chránit preventivně před únikem plynu.Největším zážitkem byla praktická ukázka záchrany osoby z hořícího domu pomocí nejmodernějšího výsuvného žebříku z výšky 30 metrů. Tímto ovšem středeční program neskončil. Po večeři se totiž uskutečnil karnevalový rej masek při vystoupení country kapely pod vedením pana Kalvody – Kajmana. Po 22. hodině následovala stezka odvahy po svíčkami osvětlené asi dvě stě metrů dlouhé cestě v průřezu lesa. Na jejím konci čekal ohnivý mužík , který ocenil odvážlivce kapkou léčebné medoviny. Táborníci usínali každý večer za zvuku trubky pana Vavruši.
A ani poslední den nebyla o zábavu nouze. Rozlučkový táborák s vyhodnocením celotáborové soutěže a předáním diplomů a cen doplnila estráda Duo MINO.
Velký zájem vyvolalo po celý týden cvičení s lektorkou Světlanou Mihulovou, která seniory seznámila nejen se cvičením jógy, ale i jiných speciálních technik zaměřených na pohybový aparát. Velký zájem vyvolaly například tréninky obličejové jógy. Desítky seniorů se pro cvičení nadchly natolik, že ho prováděly několikrát denně nad rámec lekcí. Kromě toho si mohli sportovně založení rekreanti zahrát tenis, ping pong a stolové hry. Každý večer se hrálo BINGO, napětí při každém vylosovaném číslu se dalo krájet, vítězové si odnášeli věcné ceny.
Podle Mileny Hesové se i druhý ročník akce velmi vydařil, pořadatelé nemuseli řešit žádné vážné zdravotní ani jiné komplikace. Nejstarší účastnice přitom měla devadesát let. Počasí až na jednu silnější bouřku přálo. „Chtěla bych touto cestou poděkovat všem sponzorům a také vedení kraje za podporu.Velké poděkování patří také všem mým kolegům z krajské rady. Hlavním cílem bylo, aby se senioři začlenili do kolektivu,získat nové zážitky,zavzpomínat na své dětství, což se nám, myslím, povedlo. Vznikla nová přátelství a už teď se mi hlásí zájemci na příští rok,“ dodala Milena Hesová, předsedkyně krajské Rady seniorů Olomouckého kraje.
Očima táborníka:
„Byli jsme jako malé děti, které si to užívaly,“ říká tábornice Světla
Paní Světla Mihulová před lety sama organizovala akce pro veřejnost. Letos se rozhodla navštívit druhý ročník Krajské táborové školy v přírodě jako rekreantka, byla zde poprvé. Příští rok se sem aktivní seniorka z Olomouce chystá rozhodně znovu. „Jsem naprosto nadšená. Připadnu si jako malé dítě a už se těším na příště,“ neskrývala čtyřiašedesátiletá Světla, která si z tábora odvezla nespočet pozitivních zážitků.
Vybrat ten nejhezčí nedokáže. „Bylo to tak pestré a organizačně zvládnuté. Kromě sportovních aktivit tu každý den byla potrava pro duši, třeba v podobě rozmanitých hudebních vystoupení a koncertů. Mohli jsme si zazpívat, co nám hrdlo stačilo. Byli tu písničkáři, s nimiž jsme si u táboráku zavzpomínali na dřívější časy. Při karaoke jsme mohli překonat sami sebe. Byli jsme obklopeni čistou přírodou, do které si každý mohl jít nabrat energii, nebylo kam sejít z cesty a ztratit se. Naopak,“ vrací se do tábořiště v Domašově nad Bystřicí, kde se od 11. do 16. června tábor konal.
Kdyby nejela na týdenní pobyt, byla by doma. Věnovala by se nepříliš příjemnému vyřizování úředních záležitostí, korespondenci na počítači ale také oblíbené práci zahrádce. Místo toho se ráno a večer zaposlouchávala do zvuků trumpety, na kterou na táboře hrál pana Vavruša. Jednou jí troubení na večerku dokonce přerušilo čištění zubů. „Musela jsem přestat a jít si ho poslechnout. Onu skladbu zahrál pak ještě jednou, protože se všem moc líbila,“ poznamenala paní Světla.
Neméně nadšená byla i z výletu do Polska. „Zámek Moszna s procházkou po parku byl krásný zážitek. Na cestě zpátky jsme se zastavili v Bruntále na náměstí, které mě velmi mile překvapilo svým velmi zvláštním vydlážděním,“ zavzpomínala na turistický zážitek, který byl podle ní velmi dobře připravený. „Každému, kdo se nějakou měrou podílel na organizaci tohoto tábora, patří pochvala a smeknutí klobouku. Byli jsme jako malé děti, které si mohly bezstarostně a přitom nenuceně užívat týden, při kterém o nás bylo královsky postaráno,“ vyzdvihla. Velkou předností této akce pro ni bylo také to, že poznala nové lidi. „Potkala jsem se tam třeba s jednou pětaosmdesátiletou paní, která je dámou s velkým D. Je nesmírně inteligentní a milá. Dává mi naději, že snad i já na tom budu v pokročilejším věku podobně,“ uzavřela paní Světla, jejíž dcera vedla na táboře nejrůznějších cvičení.
…
…
…
…
…
