Podivný je už název města i jeho historie. Udělali jsme si hodinový výlet linkovým autobusem v rámci Naší univerzity 3.věku – projekty Poznávání obcí regionu a Židovské památky. Zasvěceným průvodcem nám byl emeritní starosta města plukovník Němeček. S velkým pochopením pro potřeby seniorů nás seznámil s židovskými ( hřbitovní kaple a hřbitov, pozůstatky obou židovských měst) i křesťanskými památkami (kostel, kapličky, sochy,nádherná hřbitovní brána) dbal i na regeneraci našich sil. Prakticky nikdo z nás v Podivíně nikdy nebyl, neznal jeho současnou tvář. Dozvěděli jsme se mnohé zajímavosti. Třeba o potížích s výstavbou měšťanské školy (kníže Lichtenštajn) a souboji s památkáři při její opravě, jak kníže L. nechal na kostelní věži, z níž upadla pozlacená koule, postavit čtyři malé věžičky, aby to připomínalo hrad a královskou minulost města, z novějších dějin např. nám p. Němeček ukázal domek, ve kterém se v r.1945 gen. Svoboda sešel s manželkou a dcerou, jež se po celou dobu okupace v okolí ukrývaly. V současnosti se ve zdejší konzervárně vyrábějí dětské přesnídávky,jejichž výrobu přijíždí sledovat rabín, aby se jako košer mohly vyvážet do Izraele.
Dvě desítky účastnic ( muži podlehli názoru, že „v Podivíně nic není“) byly maximálně spokojené a vděčné našemu průvodci, jakož i nadšené z dárků od paní starostky.
Dobromila Vlčková
MO SD Mikulov
…
…
…
…
…
