Rada seniorů ČR šíří osvětu o pneumokocích

Předseda Rady seniorů dr. Zdeněk Pernes byl jedním z hostů na tiskové konferenci z cyklu Akademie pro novináře.  Téma setkání znělo: Zápal plic. Co o něm víme a komu hrozí? Kromě Zdeňka Pernese  dále vystoupili MUDr. Milan Trojánek z Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce a prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, který prezentoval dat z evropského průzkumu o zápalu plic PneuVUE.

Zhruba 3 miliony lidí po celé Evropě čelí každoročně zápalu plic, jejímž nejčastějším původcem je bakterie pneumokoka. Ta způsobuje i řadu dalších vážných a potenciálně smrtelných chorob. Starší lidé patří k nejohroženějším skupinám. Vy vyšším věku je imunitní systém už opotřebovaný. Proti pneumokokům přitom existuje prevence, jenom se málo využívá. Na tento problém se snaží Rada seniorů ČR dlouhodobě upozorňovat.

Problematika prevence pneumokokových nákaz je téma velmi živé. Loni na podzim v ČR vstoupila v platnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která umožňuje seniorům nad 65 let očkovat se proti pneumokokovým infekcím (zejména zápalu plic, zánětům průdušek, pneumokokové meningitidě atp.) s příspěvkem pojišťoven. Každému zájemci by jeho praktický lékař měl vysvětlit, o co se jedná. „O této možnosti se pořád velmi málo ví. Využívá ji jenom malé procento z těch, kdo by ochranu potřebovali. Kromě lidí nad 65 let jsou to i mladší lidé trpící chronickými chorobami,“ upozornil dr. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR. Tato organizace, jež je největším republikovým sdružením seniorů, proto vytvořila osvětový projekt Prevence proti pneumokokům a požádala o podporu ministerstvo zdravotnictví. Žádost podaná v rámci programu „Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví“ uspěla!

V roce 2016 se tak díky podpoře ministerstva Rada seniorů může věnovat nejrůznějším aktivitám, které by měly přinést kvalitní a ucelené informace těm, kterých se problematika týká. „Vytiskli jsme informační letáčky, které přehledně a srozumitelně shrnují to nejdůležitější a jdou nyní do distribuce. Naplánovali jsme „šnůru“ besídek s lékařem na řadě míst České republiky – především ve městech, kde působí místní organizace Rady seniorů. V současnosti také natáčíme edukační video, které budeme promítat na našich zdravotně osvětových setkáních,“ vypočítává Zdeněk Pernes.

V souvislosti s říjnovým Světovým dnem seniorů připravilo sdružení pro zájemce z řad „dříve narozených“ dárek v podobě lístku do divadla ABC na hru Dobře rozehraná partie. Představení se uskuteční v sobotu 15. října a bude mu předcházet beseda s lékařským odborníkem ohledně pneumokokových infekcí, jež je také součástí zmíněného projektu.

Na světě dnes žije přes půl miliardy lidí starších 65 let. „Do roku 2050 ale půjde asi o 1,5 miliard lidí – bude to více než desetina celosvětové populace! Všeobecně se ví, že se stárnutím se pojí vyšší výskyt chronických nemocí. Menší pozornost je bohužel věnována akutním infekčním nemocem jako zápal plic (pneumonie), jejichž riziko s věkem také stoupá,“ říká prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a dodává: „Zápal plic představuje zátěž jak pro postiženého člověka, tak pro celý zdravotnický systém. Do budoucna může problém narůstat – nejen kvůli starší populaci, ale i v souvislosti se zvyšující se antibiotickou rezistencí bakteriálních původců. Proto tolik potřebujeme dostupnou prevenci.“ 

Komu hrozí zápal plic

O zápalu plic se nejčastěji mluví v souvislosti s lidmi staršími 65 let. Právě jim už jeden rok české zdravotní pojišťovny na prevenci přispívají. Méně se ví o riziku, kterému jsou vystaveni pacienti s některým chronickým onemocněním. Například z hlediska invazivního pneumokokového zápalu plic je nebezpečí značně zvýšené nejen u osob s vrozenou či získanou poruchou obranyschopnosti organismu, ale i u pacientů s  chronickým onemocněním srdce a cév, diabetiků, astmatiků, nemocných s CHOPN, kuřáků či alkoholiků. U těchto pacientů je zvýšené nejenom riziko rozvoje samotného onemocnění, ale i závažnějšího průběhu či dokonce úmrtí.

„Hlavním důvodem vyšší náchylnosti k zápalu plic u alkoholiků je často přidružená jaterní cirhóza, při které se zhoršuje schopnost buněk imunitního systému bojovat s bakteriální infekcí. Poškozená játra zároveň hůře tvoří proteiny a klesá jejich schopnost zbavovat organismus škodlivin. Značný problém u alkoholiků představují špatné stravovací návyky a nedostatečný příjem živin, který rovněž zhoršuje obranyschopnost,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce. 

Spojencem pneumonie je i tabák

Za chronickou nemoc si člověk často sám nemůže. To však nelze říci o kouření, které je (podle studie amerického Národního centra pro infekční choroby) nejsilnějším „zbytečným“, poměrně snadno ovlivnitelným rizikovým faktorem pro vznik zápalu plic. „Zásadním momentem v mechanismu vzniku pneumonie u kuřáka je zvýšená produkce hlenu, zhoršená samočisticí schopnost a poškození sliznic dýchacích cest. Takové prostředí je skvělou živnou půdou pro choroboplodné zárodky způsobující zápal plic, velmi často pneumokoky,“ vysvětluje dále MUDr. Trojánek z Bulovky. Věk přesto zůstává nejdůležitějším faktorem. Nebezpečí začíná stoupat již po padesátém roce života, kdy klesá obranyschopnost organismu. Křivka nemocnosti prudce vzrůstá u lidí starších 65 let. „Je třeba věnovat pozornost již lidem nad 50 let. Ti jsou ekonomicky aktivní, potřebují chodit do práce a vydělávat, ale riziko onemocnění již výrazně narůstá. Pokud onemocní a na mnoho týdnů zůstanou v pracovní neschopnosti, znamená to i značnou ekonomickou ztrátu – jak pro pacienty samotné a jejich rodinu, tak pro zaměstnavatele a stát. Očkování je doporučeno zejména u všech osob s přidruženým rizikovým chronickým onemocněním,“ dodal MUDr. Trojánek. 

Lidé mají o zápalu plic mylné informace

Letos dokončený výzkum s názvem PneuVUE provedený společností Ipsos v devíti vybraných evropských zemích včetně ČR na více než 9000 respondentech ukázal, že lidé v otázkách spojených se zápalem plic často tápou. A také potvrdil, že znalost rizik spojených se zápalem plic se napříč Evropou značně liší. Lidé často neznali ani tak základní fakt, jako že zápal plic může být infekční. Nejpoučenější v této otázce se ukázali být Rakušané (64 % správných odpovědí), Portugalci (60 %) a Němci (58 %). V České republice o možnosti přenosu původců pneumonie z člověka na člověka vědělo jen 44 % dotázaných.

V ČR 28 % procent respondentů uvedlo, že je samotné zápal plic postihl. Mnoho dotázaných s touto zkušeností uvedlo, že nemoc byla ve skutečnosti mnohem horší, než by čekali. Naprostá většina lidí považuje za nejefektivnější zbraň proti zápalu plic zdravý životní styl a nekuřáctví. Velká část lidí si ale nepřipouští, že zápal plic není omezen na chronické pacienty. Hodnotí jako pravdivý výrok, že „zápal plic neovlivňuje lidi, kteří jsou fit a zdraví”. Častěji se s tímto výrokem ztotožňovali čeští muži – ve 32 procentech, v porovnání s 22 procenty žen. „Toto je bohužel mýtus, který se stále nedaří vykořenit. Rád bych pochválil ženy, které se o otázky zdraví evidentně více zajímají a častěji proto odpovídaly správně. Skutečnost je taková, že výskyt zápalu plic se zvyšuje s přibývajícím věkem. Může zasáhnout i šedesátníka, který aktivně sportuje a dodržuje zásady zdravého stravování,“ upozorňuje prof. Pazdiora. „Ve Velké Británii se očkování jako prevence proti zápalu plic aplikuje už desítky let, a tak není divu, že se tato forma ochrany vžila jako samozřejmá,“ uvedl dále. 

O možnosti prevence zápalu plic prostřednictvím očkování proti pneumokokovým infekcím vědělo jen 17 procent oslovených Čechů (v porovnání se 49 procenty Britů). Nejhorší povědomí o této možnosti měli oslovení Francouzi (14 procent správných odpovědí). „Klíčovou roli v budování povědomí o nemoci drží v ruce praktičtí lékaři. Ti by měli svým pacientům spadajícím do rizikových skupin problematiku vysvětlovat,“zdůraznil prof. Pazdiora. Podobně jako chřipka i zápal plic se objevuje především v zimních měsících. Právě proti chřipce se u nás pravidelně (alespoň čtyřikrát za posledních pět let) nechává očkovat 13 % lidí nad 50 let. „Je trochu paradoxní, že tento podíl je mnohem vyšší, než v případě očkování proti pneumokokovým infekcím. Přitom zápal plic, který tato bakterie často vyvolává, je 12krát častější příčinou úmrtí než chřipka,“ upozorňuje prof. Pazdiora. 

Co ukázal výzkum PneuVUE o Češích: