“Příkladů dobré praxe” není nikdy dost. To byl podnět proč brněnští a jihomoravští senioři Jihomoravské krajské Rady seniorů České republiky (JmK-RSČR) nastoupili cestu zintenzivnění využívání mezinárodních informací a zkušeností, které nabízí síť družebních měst statutárního města Brna v seniorské – a nejen seniorské – oblasti. Cíl by a je příklady dobré praxe vyhledávat, publikovat a především zavádět do naší praxe. Je to přece velice prosté: když se něco dobrého osvědčí jinde, proč bychom to neměli převzít, navíc když to bude už osvědčená věc bez rizika hledání a třeba i neúspěchu? A proč bychom zase na druhé straně nemohli i my oplátkou poradit, máme-li něco, čím se můžeme pochlubit?
V aktivní spolupráci s Odborem zahraničních vztahů Magistrátu města Brna jsme proto prodiskutovali možnosti prohloubení kontaktů se zahraničními družebními městy a stanovili základní směry spolupráce. Brzo se ozvali představitelé družebních měst ze Slovenska, Rakouska, Polska a Německa a naši misi jsme se rozhodli začít prvním jednáním se slovenskými kolegy v Bratislavě.
Setkání v Bratislavě dohodnuté na 24. března bylo provázeno nádherným předjarním počasím. Eurocity jelo přesně a do historické budovy Primaciálneho paláce to byla příjemná procházka upravenou a čistou Bratislavou. Primaciálny palác je velkolepá historická budova, ve které byl v prosinci roku 1805 po bitvě u Slavkova podepsán mezi Rakouským císařstvím a napoleonskou Francií tzv. „bratislavský mír“ a po 210 letech se tam odehrálo i naše jednání s představiteli bratislavských seniorů vedenými Koordinátorem Rady seniorov hl. mesta Bratislavy panem Telgárskym.
Ve velice přátelské atmosféře jsme projednali otázky, které jsou pro všechny občany všech zemí – a nejen pro seniory i když pro ty snad ještě víc – důležité a podstatné. Jde nám přece nejen o vlastní blaho, ale cítíme i zvýšenou odpovědnost za to jak a kam společnost, kterou jsme budovali, kráčí a jak a jestli budeme beze studu umět odpovědět až se nás naši potomci budou ptát jak odpovědně jsme naši zemi spravovali a zvelebovali.
S velkým potěšením jsme konstatovali, že naši slovenští přátelé jsou stále tak mimořádně pohostinní, přátelští i cílevědomí a vytrvalí, jak jsme je dobře poznali a známe ještě z dob „federácie“.
Při našem jednání jsme se zajímali především o témata jako jsou: bezpečnost – za poctivou práci poctivé existenční podmínky – spoluúčast seniorů na řízení a rozhodování – zintenzivnění spolupráce i využití struktur Evropské unie. Těch témat je samozřejmě daleko víc, ale protože jsme byli limitováni časem, museli jsme je zúžit na ta nejpálivější.
I když obecná bezpečnost zůstává stále nedostatečně řešeným problémem ve všech zemích, kde došlo ke změně režimů a zvýšená míra zločinnosti se začala alibisticky označovat za jakousi „daň demokracii“, na Slovensku se s tímto „zdůvodněním“ nespokojili a postavení slovenských seniorů posílili zavedením statutu chráněné osoby. Pachatelům zločinů na seniorech proto automaticky hrozí přísnější tresty, které sice samozřejmě úplně všechno nevyřeší, ale je to alespoň něco konkrétního. I když i české Ministerstvo vnitra tento návrh podle slovenského vzoru a požadavku Rady seniorů České republiky začalo v minulém roce zkoumat, je potřeba se ptát, proč muselo Ministerstvo vnitra čekat na návrh od občanské veřejnosti a nevyšlo od vlastní iniciativy a hlavně jak dlouho to zkoumání bude trvat.
Poctivé existenční podmínky – v našem případě důchody – byly a zůstávají obecnou bolestí všech zemí, které dodatečně přistoupily do Evropské unie. Jak je možné, že za stejnou práci dostávají lidé v různých zemích EU různé a naprosto nemravně nižší peníze ať už to jsou výplaty nebo důchody? Jakým právem jsou občané z našich zemí stavěni do ekonomicky podřadného postavení? Ještě si dobře pamatujeme, jak jedním z hesel a slibů revolucionářů 1989 bylo, že do pár let vyrovnáme naši životní úroveň s životní úrovní vyspělých sousedních zemí – Německa nebo Rakouska! Tak kdo to tady tak špatně řídí a kdo může za tyto nenaplněné sliby? Nebo to byl jen podvod pro získání moci jinou partou? Je to velice otevřená otázka, protože situace se nelepší a občané v České republice jsou i nadále poškozováni uměle znevýhodňovaným kursem eura, kterým jim Česká národní banka pod falešným praporem nesmyslného boje proti deflaci administrativně zdražuje nejen zahraniční dovolené, domácí elektřinu, topení, benzín, ale i předměty běžné denní potřeby!
V oblasti spoluúčasti seniorů na řízení a rozhodování společnosti mají slovenští senioři podstatně lepší postavení než je tomu u nás. Informovali nás, že v Bratislavě při sestavovaní jejich „Programu aktívneho starnutia 2014-2020“ vycházeli z brněnského „Plánu aktivního stárnutí 2012“ a to bylo bezesporu potěšitelné zjištění. Potěšitelné ovšem už vůbec není to, že brněnský Plán je – a zůstal – nejen odbytý a obecný, ale ani se nekontroluje-nevyhodnocuje-neplní, zatímco ten bratislavský je nejen podstatně konkrétnější, prošel širokým připomínkovacím řízením všech zúčastněných, ale co je nejdůležitější: pravidelně se vyhodnocuje a nikdo si nedovolí ho ignorovat. Bratislavští senioři mají dále svého profesionálního Koordinátora a oficiální zázemí a jejich zástupci jsou členy poradního sboru primátora hlavného mesta Bratislavy. A tak se ptáme: bude se seniorům v Brně o takové spoluúčasti na řízení a rozhodování ještě dlouho jen zdát?
Ve věci zintenzivnění spolupráce s Evropskou unií v seniorské oblasti jsme se zajímali o to jak je na Slovensku realizována účast na programech EU v rámci AGE Platform Europe „Towards an Age-friendly European Union by 2020“ a jestli a jak bychom mohli postupovat společně. Přátelé naši informaci a nabídku přijali se zájmem a věříme, že se na cestách do Bruselu začneme potkávat častěji – ať již my přistoupíme do Eurocityvlaku co pojede z Bratislavy přes Brno nebo na zpáteční cestě přistaneme na letišti Bratislava-Ivanka, když do Brna to stále nechce létat napřímo…
Loučili jsme se s velmi dobrým pocitem s tím, že i když jsme mezitím všichni jaksi trochu zestříbrněli, vědomí, že jsme udělali, děláme a ještě uděláme kus dobré práce pro všechny bez rozdílu věku a poznali dobré lidi se kterými si můžeme vyměňovat poznatky a tím splnit pravý a neformální účel družby, nás motivuje a posiluje…
M. Hemzal
