Rada seniorů České republiky prostřednictvím své Jihomoravské krajské organizace (RS ČR-JmK) uspořádala počátkem tohoto roku anketu mezi seniory zaměřenou na výzkum životní úrovně seniorů v Jihomoravském kraji.
Cílem a úkolem Ankety 2013 bylo zjistit jak se dnes seniorům žije, získat objektivní a aktualizovaný podklad o životní úrovni a problémech seniorské populace a porovnat zjištěné výsledky s podobnou anketou, kterou organizoval Svaz důchodců v roce 2010.
Anketa byla důležitá i jako argument vůči organizované podprahové protiseniorské manipulaci s veřejným míněním. Tak v nedávné době se v mediích náhle začaly objevovat reklamní články o tom, že čeští senioři jsou na tom lépe než senioři třeba i američtí nebo němečtí. Senioři jsou stále zlovolně a beztrestně označováni za významnou příčinu rostoucího deficitu státního rozpočtu, za lidi se zaručenými a nezaslouženými příjmy a za společenskou zátěž s neodůvodněnými požadavky. A právě proti takové a podobné manipulaci je potřeba mít jasné argumenty a fakta.
Anketa prokázala, že situace českých seniorů se citelně zhoršuje. Soustavné zdražování základních životních potřeb i energií znehodnocuje reálné důchody a zmenšuje množství statků, které si senioři mohou a musí za svoje důchody pořídit proto, aby „jen“ přežili.
V roce 2010 činil průměrný důchod dotazovaných 10500 Kč, Se započítáním inflace za další 3 roky (1,5, 1,9 a 3,3%) měl průměrný důchod v roce 2013 činit 11218 Kč. U našich respondentů ale činil pouze 10689 Kč, což znamená, že jen kupní síla důchodu za poslední 3 roky jim klesla o 5%!
Senioři dále byli a jsou nuceni stále víc peněz vydávat za bydlení a soustavně zdražované energie a služby a to dále prohlubuje jejich nouzi. Tak například jen vodné-stočné v Brně za zkoumané období zdražilo z 57,20 Kč/m3 na 67,60 Kč/m3, tj. o 18%!, zvýšil se povinný poplatek za odvoz odpadu o 35%! a soustavně roste cena za teplo. Sečteno dohromady znamená to významné snížení životní úrovně seniorů a je potřeba začít pátrat po příčinách. Proč dnes třeba voda stojí 100x víc jak za komunistů? Kam a ke komu peníze mizí?
Systematické snižování životní úrovně (ovšem nejen) seniorů je velice závažnou skutečností, kterou nelze donekonečna ignorovat. Nejedná se totiž o nějaký jednorázový jev v důsledku uměle vyvolané pseudokrize, ale jde o program cíleného ždímání (zatím jen) těch nejbezbrannějších. Senioři totiž mají velmi omezené možnosti řešit svoji hmotnou nouzi třeba přivýdělkem nebo podnikáním podle hraběcích rad a mají velmi malé možnosti jak se bránit. Nenajíst se když je hlad? Nejít k lékaři když onemocní? Nejít do lékárny když potřebují léky s mastným doplatkem? Nezatopit si když venku mrzne?
Práce je málo pro všechny a pro seniory teprve a skrytá věková diskriminace stále existuje a funguje. To skutečně mají senioři jít natahovat ruku po podporách a milodarech? Ano – příkladů jak se dá celý život úspěšně proflákat na cizí účet je jistě víc než dost. Ale copak tohle je řešení? Tak má vypadat podzim života lidí, kteří svoje síly, um a zdraví odevzdali na oltář společnosti a celý život si platili „důchodové pojištění“ na to, aby až nebudou moci, mohli důstojně dožít?
Anketa 2013 ukázala, že respondentům po úhradě nákladů bydlení a energií zbývá na ostatní životní potřeby (jídlo, ošacení, doprava, kultura apod.) v průměru pouhých 139 Kč na den.
Přitom je potřeba mít na zřeteli i tu skutečnost, že respondenti Ankety 2013 jsou ze segmentu aktivních seniorů, kteří mají proaktivní přístup ke své obtížné situaci i snahu ji řešit (např. přivýdělkem, podnikáním apod.). Lze se přitom s jistotou obávat, že ta část českých seniorů, která nebyla anketním sítem zachycena, je na tom ještě daleko hůře a pociťuje skutečné a bezvýchodné existenční ohrožení.
Při hovorech se seniory v rámci Ankety 2013 vyplynuly dále velice znepokojující poznatky.
Senioři vyjadřovali velké obavy z budoucnosti a sice že břemeno stále rostoucích nákladů neutáhnou a dostanou se do neřešitelné situace. Jakékoliv úspory jednou dojdou a co dál?
Objevil se ale nový fenomén – v anketě řada seniorů vyjádřila obavy z ohrožení, které pro ně začíná představovat nefunkční stát se špatnými zákony. Senioři začínají mít stále větší obavy, že se mohou stát oběťmi právnickoexekutorských gangů, nebudou moci uhradit podvodné nebo neúměrně nadhodnocené pohledávky, cíleně vykonstruovanou situaci neustojí, přijdou o poslední úspory, byt nebo dům a skončí na ulici a to všechno se bude dít v souladu se špatnými zákony a bude požehnáno špatně rozhodujícími soudy, proti kterým jednotlivec nemá šanci uspět!
Toto je velice závažný nový jev a je kvalitativně odlišný a daleko nebezpečnější než dnes opožděně omílané „nákupní výlety“ a „předváděcí akce“. Před těmi je obrana jednoduchá – nikdo se jich účastnit nemusí a pokud nechce, ani nakupovat nemusí. Nikdo nemusí pouštět do bytu „prodejce hrnců a dek“ nebo „kontrolory čehokoliv“ a kdo to ještě dnes udělá, tomu není pomoci.
Naprosto jiná je ale situace s například pohledávkami úmyslně navýšenými do nesplatitelných rozměrů i dalšími kvalifikovanými podvody, které jsou cílené na to, aby vytipované seniory připravily o majetek, byt, dům a totálně ožebračily. Je skandální, že takové zločinné jednání není ze strany státu systematicky ani účinně řešeno ani postihováno. Stát se tváří jako kdyby bylo všechno v pořádku. Ale ono není!
Dopad zločinu puštěného z řetězu na celou společnost je evidentní. Ztráta důvěry ve stát a právo, rozvrat morálky, pocit pachatelů, že jsou beztrestní, vědomí obětí že nenajdou zastání. S těmito poznatky je potřeba se hned začít účinně zabývat v zájmu všech slušných lidí dřív než narostou do neřešitelných rozměrů. A taky protože: když dnes senioři – tak zítra kdo?
Milan Hemzal
Anketa 2013 - výsledky v přehledné tabulce
