Stanovisko a připomínky Rady Seniorů ČR k variantám parlamentních stran
Po prostudování závěrečné zprávy výkonného týmu pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě v ČR dospěla Rada seniorů ČR k těmto připomínkám a závěrům.
1.1 Připomínky
1.1/ V alternativách politických stran i ve zprávě týmu podle našeho názoru chybí hlavní cíl reformy – a to zajištění penze pro všechny občany, kteří pracují a chtějí pracovat na úrovni, umožňující dobré bydlení, kvalitní zdravotní péči, bezpečnost a aktivní život ve stáří. Uváděné cíle – dlouhodobá finanční udržitelnost, diverzifikace financování povinného důchodového systému, výše příjmové solidarity v systému a řešení mezigenerační nespravedlnosti povinného důchodového systému jsou cíle důležité, nicméně nikoliv jediné určující.
Uvedenému hlavnímu cíli je třeba přizpůsobit závěry a hledat cesty jak ho docílit.
Dnešní společnost se svou vysokou produktivitou práce by neměla mít problém jak tuto cestu najít
Musí ovšem souběžně řešit další současné problémy jak uvedeme dále.
1.2/ Problém demografického vývoje a jeho prognóza se nám jeví jako zveličený a nevyjadřující hlavní problém současného důchodového systému a celé společnosti /máme na mysli problémy financování zdravotnictví, nedostatečná a chybová činnost justice a policie, stále trvající tunelování státního majetku a neschopnost alespoň část z více než 1 bilionu Kč vytunelovaných různými způsoby při privatizaci a podvody vůči bankám, sanovaných ze státního rozpočtu, zachytit a vrátit do státního rozpočtu/. Použitá prognóza je v nejpesimističtější variantě. Podle našeho názoru pokles obyvatelstva ČR o 1 milion je nereálný a rovněž věk dožití poroste pomaleji a bude postupně stagnovat
1.3/ Problémy současného důchodového systému:
a/ Nezaměstnanost – cca 10% občanů /500.OOO/ v aktivním věku nepracuje,a nepřispívá do systému./to je cca 23 mid Kč ročně/
b/ Nedostatečně zvládnutá sféra živnostníků a podnikatelů /OSVČ/, kteří do systému nepřispívají přiměřeně svým skutečným příjmům. Odhadujeme, že jde o dalších cca 800.000 lidí, kteří přispívají do systému pouze 30ti % to znamená dalších 500.000, kteří nepřispívají do systému vůbec. To znamená, že 1,000.000 občanů to je 20% aktivní populace nepřispívá do systému /cca 50 mld Kč ročně/ a bude mít tak nízké důchody, že je bude muset stát řešit jiným způsobem ze státního rozpočtu, což zatíží budoucnost více než případné budoucí deficity současného systému, způsobené pouze skutečným demografickým vývojem.
c/ Stále menší ochota podnikatelů, zejména těch nejsilnějších přispívat za zaměstnance do jakýchkoliv systémů a snaha o stále vyšší nepřiměřené zisky. Tyto snahy musí být pevnými postoji vlády a sněmoven eliminovány /viz postupy bank vůči klientům /přitom tyto náklady činí mizivý podíl z celkových výrobních nákladů a proto výrobní náklady a výrobní cenu ovlivňují minimálně/
d/ Obrovský tlak finanční loby získat co největší část z objemu 230 mld Kč ročně, které procházejí důchodovým systémem s perspektivou vysokých zisků za vysokých nákladů s obrovskými riziky pro občany. Privátní připojištění aby mělo pro důchody zejména vysokopříjmových skupin význam a adekvátně zhodnocovalo jejich úspory, musí dlouhodobě dosahovat čistých výnosů pro klienty v minimální výši růstu nominálních mezd nikoliv pouze inflace. Toho žádný existující fond nedosahuje, dosahují však vysoké náklady vztažené na roční obrat řádově vyšší než státní systém. Z prostudování několika výročních zpráv Asociace penzijních fondů jsme došli k závěru, že likvidita fondů je pochybná. Dříve, než bude rozhodnuto o využití tohoto systému jako II. pilíře důchodového systému, je nutné provést audity likvidity všech fondů a potvrdí-li se náš názor, vyřešit co s tím a teprve potom uvažovat jaké místo v reformě má zaujímat a jak může kladně ovlivnit úroveň penzí. Zpráva výkonného týmu se přitom touto stránkou reformy téměř nezabývá přesto, že ve všech variantách je tento pilíř jedinou možností jak důchody dostat na únosnou úroveň a proto navrhujeme doplnit rozbory o specifikaci příjmových skupin a jejich možností doplnit si své důchody tímto pilířem a o způsob jak zajistit nutnou úroveň výnosů a nákladů tohoto pilíře.
e/ Navrhované varianty ČSSD, KDU-ČSL, US a ODS neřeší problematiku invalidních a pozůstalostních důchodů / v současnosti 60 mld ročně/, které dnes pokrývá solidaritou celý systém. Ty by musely být dotovány z jiných zdrojů státního rozpočtu. Obzvláště návrh ODS je nereálný, většina důchodců, pokud by byl rovný důchod v dnešních cenách nižší než 8.000 Kč, by muselo být dotováno ze státního rozpočtu sociálními dávkami.
Důchod na úrovni životního minima by devastoval nejen důchodce, ale celou společnost a její sociální smír,
a cca 60% důchodců by muselo být dotováno nehledě na dopady do celé ekonomiky.
Podle našeho názoru by problematika invalidních a pozůstalostních důchodů, které mají charakter pojištění rizik by mohla být efektivně řešena mimo starobní důchodový systém, což by umožnilo při náhradovém poměru starobních důchodů, kolem 45% snížit příspěvek do důchodového systému na 20% a invalidní důchody řešit úrazovou pojišťovnou a novými produkty komerčních pojišťoven zvláštním pojištěním.
f/ Souběžně s projednáváním důchodové reformy je proto nezbytně nutné projednat tato systémová opatření: :
f1/ Opatření pro snížení nezaměstnanosti na úroveň 1-2% /lidé, kteří pracovat nechtějí a nebudou/
f2/ Opatření pro zvýšení růstu populace -snížení nákladů rodin, spojených s dětmi a jejich výchovou a zvýhodnění rodin s více dětmi
f3/ Opatření, aby OSVČ do systému platily příspěvky přiměřené jejich skutečným příjmům
f4/ Uvážit řešení části problémů s invalidními důchody úrazovou pojišťovnou, případně novými produkty komerčních pojišťoven, využitím stávajících produktů a umožnit tak snížení procenta příspěvků na starobní důchodové pojištěni /Pro starobní důchod ve výši 45% indexované celoživotní hrubé mzdy by postačilo přispívat 20% z hrubé mzdy po dobu 40 let a odchodu do důchodu v 65 letech a při průměrném věku dožití 85 let
g/ Pokud jde o návrh p.Rusnoka, který se v rámci důchodového systému snaží řešit, propopulační politiku, považujeme toto řešení za nesystémové, komplikované, nákladné a jeho funkčnost za problematickou.
Závěr:
Za nejlepší řešení z hlediska budoucnosti celé společnosti považujeme ponechat současný dávkově definovaný systém s úpravami podle našich připomínek se zmírněním ale ponecháním mezipříjmové solidarity pro lepší motivaci skupin s vyššími příjmy, s doplněním o systém valorizace, která by měla být v souladu s indexací pro výpočet důchodu a s doprovodnými systémy na řešení problematiky nezaměstnanosti, OSVČ, a alternativního krytí invalidních důchodů a propopulačních opatřeni .
Doplnit systém II. pilířem – důchodové připojištění s účastí zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu po vyřešení problémů stávajících fondů a zvýšení jejich, výnosů a snížení nákladů.
Jsme přesvědčeni, že lze nastavit systém, který bude ekonomicky udržitelný, zajistí slušný důchod i nízkopříjmovým skupinám i se snížením % příspěvku do systému a odstranění mezigenerační nespravedlnosti, tak jak o ní hovoří citovaná zpráva výkonného týmu.
Rada Seniorů ČR
Ing. František Hinz
Místopředseda pro ekonomické otázky
